Každý, kdo opravdu poctivě a v rámci svých možností a schopností pracuje, by se měl mít dobře. Nemusel by třeba žít ve vysloveném přepychu, ale měl by mít natolik dobře zajištěnou existenci, aby mu nic podstatného nescházelo a aby netrpěl nedostatkem. Jenže bohužel všichni dobře víme, že tomu tak nebývá. Zaměstnanci někdy dostanou od svých chlebodárců jenom nízké mzdy, ze kterých se často nedá všechno důležité pro život zaplatit, a pokud se o takové zaměstnance zaměstnavatelé zrovna nepřetahují, není šance na zlepšení, a podnikatelé by sice mohli teoreticky vydělávat dost, jenže se často něco nepodaří tak, jak by se to mělo podařit, a pak se dokonce nemusí vydělat třeba vůbec nic a mohou zbývat jenom dluhy.
Ale žít je třeba. A za něco se žít musí. Takže si každý musí na dostatek peněz nějak přijít. Soukromí podnikatelé si tak musí vydělat jak na to, aby měli z čeho žít, tak i na to, aby měli čím platit výdaje související s jejich byznysem. Protože kdyby se neplatil provoz firem, tyto by logicky krachovaly a podnikatelé by ztráceli svá zaměstnání, o která jim logicky jde.
Ale kde vzít peníze, pokud nejsou výnosy z podnikání takové, jaké by byly potřeba? Jak financují podnikatelé svůj život a své podniky, když si na to nevydělají? Dalo by se říci, že nijak, ale to by byla chybná odpověď. Protože některým výdajům neunikneme, některé se stůj co stůj zaplatit musí.
A kde se berou v podobných situacích peníze určení ke vložení do soukromých firem? Často ve finančních ústavech v podobě půjčky. A velice často tedy i u nebankovní společnosti, kde se dá využít nebankovní hypotéka bez registru, která je pro podnikatele v tísni jako dělaná. Ti tady mohou jednoduše dát nemovitost do zástavy a čerpat až sedmdesát procent její odhadní ceny po dobu až třiceti let. A to pak dokáže udělat se skomírajícím podnikáním divy.